Otázky a odpovědi

Tombak.

Tombak  je slitina mědi a zinku.

 

Oproti ostatním mosazím obsahuje více mědi (80 - 90%).

Měď byla používaná ve starém Egyptě už 4 tis. let př. n. letopočtem.

Sléváním s jinými kovy vznikaly slitiny různých vlastností,

označované jako bronz.

Tombak se kromě  šperkařství používá např. k výrobě

dechových hudebních  nástrojů, nebo i nábojnic.

 

Jeho vzhled je dotvářený osobou,

která ho nosí, od tmavě hnědé až po zlatavý lesk. Vlhkem se může začít tvořit měděnka a to není dobré ani pro vás ani pro šperky. Dá se to napravit důkladným vysušením a vyčištěním suchým kartáčkem a následně přeleštit např. mikroutěrkou.

 

Alergie.

Tombak je slitina 80% mědi a 20% zinku. Pokud máte na jeden z kovů alergii může se pomoci výměnou částí, které mají styk s vaší kůží.  U náušnic připájet napevno stříbrný dřík místo tombakového,u svěšovaných vyměnit háček do ucha za stříbrný nebo pozlacený. Mám výběr od jednoduchých 20 Kč - ks až po dražší a elegantní 75 Kč - ks.

U náhrdelníků můžu vyměnit řetízek za kůži, organzovou stužku,... podle vašeho výběru.

Při těchto úpravách si za práci nic nepočítám.

Šperk vám např. zmokne...

Zabalte ho do savé látky a dejte do tepla. Vlahý radiátor, fén puštěný na studený vzduch. *Velkým horkem ryskujete poškození

šperku.Pokud se o mokrý takto postaráte, vyhnete se nepříjemné měděnce a budete ho dále nosit bezúhony.

Vypadlý kamínek.

Lepím je kvalitním dvousložkovým lepidlem pro tyto účely. Přesto se může přihodit ,že kamínek vypadne.

Pokud ho nestratite můžete si pomoci stejným spůsobem jak to dělám já. 

Jinak mi prosím dejte vědět a šperk vám dám zase dopořádku.

Kde se vzalo pasířství ?

Pasířství je příbuzným oborem uměleckého kovářství, má s kovářstvím také společné kořeny

v dávném zpra­covávání kovů za studena a má zároveň velmi blízký vztah ke zlatnictví a stříbrnictví.

Počátky pasířského řemesla v Evropě sahají do 13 století a 14 století, do doby rytířské slávy, kdy bylo potřeba pro boj a turnaje vyvinout speciální reprezentativní a ochranný oděv. S tím souvisela výroba pásů, na kterém meč visel a býval rytířským znamením. Od kovářů se oddělila skupina řemeslníků specialistů, vedle brnířů, platnéřů, helméřů, mečířů, štítařů a jiných řemesel vznikly též pasíři.

Pasíři zhotovovali pásy a různé okrasy tepané a ražené z mědi, mosazi, zlata, stříbra i z cínu. Ozdoby z drahých i obyčejných kovů našívali nebo nýtovali na kůži , brokát, samet, aksamit či hedvábné látky. Vyráběli je nejen pro rytíře, ale pro všechny stavy a pohlaví. Starověký oděv postrádal kapsy a tak lidé hojně nosili opasky, na které zavěšovali různé tašky a váčky do nichž schovávali peníze, klíče a různé drobnosti, které potřebovali mít u sebe.

Pasíři měli cech společně s měšečníky a tobolečníky.Podle privilegia Karla IV. měli v Praze sídlit jen na Novém městě, ale sídlili ve všech třech městech Pražských. V roce 1419 jich bylo napočteno 107. Pasíři od roku 1397 používali krámy na Koňském trhu. Řemeslníci přebývali ve velkém množství v dlouhé řadě domů u ohrady kláštera Panny Marie Sněžné. Ve 14 století se tato slepá ulička jmenovala Pasířská a toto jméno nesla až do začátku 20 století. A která, že to je? Dnešní ulice Palackého na Novém Městě.

image

Okolo roku 1800 bylo pasířství již samostatným řemeslem, které se učí dodnes. Dnešní pasířské řemeslo již  nevyrábí  pasy, ale řídí se potřebami dnešního života a trhu. Převzalo  mnoho ze zaniklých řemesel a tak každý pasíř musí zvládat z části řemeslo zámečníka, soustružníka, brusiče leštiče, cizeléra, patinéra i kovotepce. Při výrobě se dodnes používají stejné techniky jako před mnoha staletími, moderní nářadí a stroje pomohly odstranit jen namáhavou práci a zvýšit kvalitu výrobků. Kromě zručnosti potřebuje hlavně výtvarný cit a lásku k řemeslu

Aktuálně :

V této rubrice nejsou žádné články.